Kuchyňská sůl není čistá sůl nýbrž sůl a spousta chemie
Sůl automaticky přidáváme do každého jídla, aby mělo chuť. Málokdo z nás se ale zamyslí nad tím, že to, co se v solničce skrývá, není čistá vytěžená sůl. Najdeme zde:
- bělící látky jako chlor nebo kyselina sírová
- ferokyanid
- toxický hliník
- syntetický jód a fluor
- hydrogenuhličitan sodný
- protihrudkující a protispékavé látky
Tato směs chemie je přesně to, co se prodává pod názvem kuchyňská sůl a čím se solí jídlo – bílá jodizovaná stolní sůl. Ta, která nesmí chybět v žádné kuchyni a restauraci. Ještě byste si stále touto chemickou směsicí dochutili své jídlo?
Podívejme se na složení konkrétních kuchyňských solí:
- Jedlá vakuová sůl Vatel: Chlorid draselný (44,5%), E518, E170, E504ii, Protispékavé látky E535
- Tesco Value sůl s jódem: Jedlá sůl vakuová (min. 99%), Jodičnan draselný (34-44 mg/kg), Protispékavá látka (hexakyanoželeznatan sodný)
- Bad Reichenhaller Alpská sůl: Jedlá sůl vakuová, Fluorid draselný, Jodičnan draselný, Protispékavá látka hexakyanoželeznatan sodný
Věděli jste, že protispékavé látky …?
– Protispékavé a protihrudkující látky se používají ke snížení vlhkosti a snížení spojování jednotlivých částic potravin k sobě.
– Přidávají se do solí, rýže, sýrů, cukrovinek nebo koření.
– Dle studií snižují nutriční hodnotu jídel. Například bylo prokázáno velmi významné snížení stability vitamínu C. (1)
– Jsou často složeny z fosfátových, karbonátových, křemičitanových nebo oxidových sloučenin. U solí například E554 a E556. Tyto látky obsahují toxický hliník (v soli se jedná o hodnotu hliníku cca 13 %), způsobující zdravotní problémy, dokonce až Alzheimerovu chorobu (2, 3).
– Při testování solí v laboratoři byl hliník nalezen i u těch, které ho neměly uveden ve složení. (4 – Table VI.)
– U solí běžně dostupných v ČR se nejčastěji používá látek jako hexakyanoželeznatan sodný (nebo-li E535) a hydrogenuhličitan hořečnatý (E504ii).
Proces výroby jedlé kuchyňské soli
Klasická jedlá sůl je rafinací zbavená veškerých minerálů s výjimkou sodíku a chloridu. Zpracovává se bělením, čištěním pomocí chemických látek a zahříváním na velmi vysoké teploty, čímž se ničí všechny důležité minerály a naruší se její přirozená struktura. Také se míchá s protispékacími a protihrudkující látkami, které zabraňují soli rozpustit se ve vodě a shlukovat se v zásobníku soli. V procesu výroby se do ní přidává syntetický jód, případně i fluorid (tyto syntetické látky jsou pro naše tělo zátěží). Jak můžete vidět na fotografiích, jedná se spíše o produkt chemického průmyslu než o přirozenou potravinu. Studie navíc ukázaly, že na každý gram zkonzumované kuchyňské jedlé soli, tělo potřebuje 20x více buněčné vody pro zpracování chloridu sodného (3).
- Do podzemního ložiska se vrtem přivede voda. Sůl se v ní rozpustí a roztok (solanka) se čerpá na povrch.
- Vytěžená solanka se přivádí do obrovských nádrží, kde se chemicky čiří (čistí, bělí, míchá s chemickými látkami jako např. kyselina sírová, chlor aj.).
- Vyloučené sraženiny se usazují na dně nádrží, tyto kaly se vypouští a čistý slaný roztok se přivádí na vakuovou odparku (vysoké kónické zařízení z oceli).
- Solanka se zahřeje k bodu varu. Sůl krystaluje v drobných krystalcích, které se shromažďují v kónickém dně.
- Odtud jsou krystaly spolu s matečným louhem odtahovány do odstředivek, kde se krystaly oddělí od louhu, takže obsahují jen 2 až 3 % vlhkosti.
- Poté se sůl suší v bubnovém vysoušeči, jímž proudí vzduch o teplotě 200 °C.
- Výsledkem je sůl o obsahu více než 99 % chloridu sodného. (2)
Základní druhy soli
- Kamenná – získána dobýváním podzemních ložisek.
- Vakuovaná – získána z nasyceného roztoku soli (solanky) na vakuovém odpařovacím zařízení.
- Mořská – získávána z mořské vody, může být rafinovaná i nerafinovaná.
- Himalájská – získává se těžením v Pákistánu. Jedná se o nerafinovanou sůl, která má růžovou barvu díky obsahu železa.
- Kala Manak – zvláštní druh nerafinované vulkanické soli s výraznou chutí po vajíčkách. Těží se v sopečných oblastech Indie a Pákistánu. Má růžovo-šedou barvu díky vysokému obsahu železa a jiných minerálů.
3 pravidla, jak vybrat kvalitní sůl
- Je nerafinovaná, tedy přírodní.
- Je vlhká – při zmáčknutí sáčku se nesype jako písek. Vlhká sůl si díky obsahu vody zachovává svou vitalitu.
- Je jemná – to oceníte při solení jídel. S většími zrnky snadno solení přeženete.
Jíme jinak doporučuje:
- Pracujte s kvalitní přírodní nerafinovanou mořskou solí. Pro zpestření můžete občas použít i himalájskou sůl nebo sůl “vajíčkovou”.
- Používejte sůl s mírou, nejlépe vždy špetku soli při restování cibulky a špetku soli před ztlumením varu obiloviny.
- Sůl vždy zabudujte do jídla. Nezabudovaná sůl tvoří v těle zatvrdliny i kameny, způsobuje zadržování vody a otoky. Ideální doba prolnutí soli s pokrmem je 7-10 minut, nebo déle.
- Sůl nepatří na stůl! Místo ní na stůl postavte gomasio, sojovou omáčku a umeocet.
- Vyhněte se jídlům se skrytou solí (kupované klasické pečivo, uzeniny, salámy, minerálky a iontové nápoje, klasická konzervovaná zelenina, hotová jídla, slané pochutiny, slané křupky, nízkotučné potraviny, mléčné výrobky, olivy, kořenící směsi aj.)
Zdroj obrázku: alibaba.com
Komentáře
To je super, že se někde člověk dozví pravdu a může si vybrat lepší cestu. Rafinovanou sůl používám pouze v zimě na chodník. Varianty jsou mořská, himalájská nebo královna Keltská sůl. Je sice drahá ale stojí za vyzkoušení. Hezký den.
Tak to jsem nevěděla, co všechno může obsahovat klasická sůl 🤦 Ale já ji stejně nějak intuitivně nerada kupuji. Nejradši mám růžovou himalájskou. Kala namak je na mě hooodne vajíčková 😂 Nevím proč, ale mořská mě nějak nebere …Mmch na “vlhkou” sůl jsem ještě nenarazila, všechny se sypou….